Tak už se mi to blíží, budu mamčou.. Pořád v rozdělaném domě.. čert to vem, hlavně aby byl prcek zdraví... Jenže.. byla jsem na kontrole na gyndě a malej se ještě neotočil hlavičkou dolů, jelikož se tak neotočil asi od prosince, tak už se to ani nepředpokládá.. takže mi doktor řekl, abych si v porodnici naplánovala císaře..
Docela šok!!!
Co teď.. načíst všecko o možných komplikacích, o tom co to všeco obnáší.. Hotovo! Takže jsem vyrazila registrovat se do porodnice, s tím, že mi doktor řekl, že císaře nejpozději do tří týdnů! Jenže v porodnici mají jiný názor.. císaře ano, ale tak dva dny před TP! Malej se prej ještě může otočit.
Takže oni v porodnici netuší nic o tom, co a jak vlastně probíhalo během celého těhu, ale podle nich je to naprosto v pořádku.. Tak jsem teď zmatená jak šiška a až zas půjdu na gyndu, což bude příští týden, tak se na to hned přeptám.. Už chci mít mrňouska u sebe a ne jen čekat, co a jak. co když se mi rozběhne porod, když je malej hlavou nahoře.. to není ideální, pak mě vezmou stejně na cs a bude to akutní, což není dobrý ani pro mě ani pro malýho..
No budou to ještě boje, hlavně s psychikou.. ale na mrňouska se těším tak jako tak a nic mi to těšení nezkazí! Moc ho miluju a tu jeho šišulku co mě tak každý dn tlačí do žeber už bych nejradši zulíbala hned. Malej má už přes 2kg.. asi 2500g, takže by byl určitě v pořádku, až vykoukne!
Miluju ho i toho mýho neschopnýho chlapa, co si po sobě nic neuklidí... natož aby makal na domku..