VYPRAVĚČ: V šumavském polesí v tom ráji vřesu,
pracoval drvoštěp ze státních lesů.
Vyzbrojen sekerou, rumem a pilou,
smrkům a modřínům rád pustil žilou.
Protože nablízku nebyla školka,
chodil s ním kluk Jeník a Mařenka holka.
Zatímco tatínek dělal z lesa paseku,
dala se Mařenka hlasitě do breku.
pracoval drvoštěp ze státních lesů.
Vyzbrojen sekerou, rumem a pilou,
smrkům a modřínům rád pustil žilou.
Protože nablízku nebyla školka,
chodil s ním kluk Jeník a Mařenka holka.
Zatímco tatínek dělal z lesa paseku,
dala se Mařenka hlasitě do breku.
MAŘENKA : Jeníku, Jeníku mě to tu nudí,
Vždyť chytnu vlka, ten mech strašně studí.
Projdem se bratříčku jen malou chviličku
malin a borůvek narveme trošičku.
Vždyť chytnu vlka, ten mech strašně studí.
Projdem se bratříčku jen malou chviličku
malin a borůvek narveme trošičku.
JENÍČEK: Rád vidím Mařenko, že to máš tady,
vždyť já už od rána nevidím hlady
vždyť já už od rána nevidím hlady
VYPRAVĚČ: Zmizely dětičky potají v houštině,
marně však pátrali po sladké malině.
Za chvíli chudinkám nebylo do špásu,
protože zbloudily nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapaly tiše,
Potom jim začalo kručeti v břiše.
Usedly do trávy neznaje data,
v tom Mařce se zjevila MORGÁNA FATA.
marně však pátrali po sladké malině.
Za chvíli chudinkám nebylo do špásu,
protože zbloudily nemaje kompasu.
Dva dny a dvě noci šlapaly tiše,
Potom jim začalo kručeti v břiše.
Usedly do trávy neznaje data,
v tom Mařce se zjevila MORGÁNA FATA.
MAŘENKA: Pohlédni Jeníku co máme za kliku.
město zřím veliké je celé z perníku.
město zřím veliké je celé z perníku.
JENÍČEK: Asi máš vidění v neblahé předtuše.
Vždyť jsi jen Mařena ne žádná Libuše.
Tak přestaň věštit a nazuj si holínky,
půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.
Vždyť jsi jen Mařena ne žádná Libuše.
Tak přestaň věštit a nazuj si holínky,
půjdem si k svačině vyhrabat kořínky.
VYPRAVĚČ: Hrabaly dětičky, kde se to šiklo.
Najednou nablízku světýlko bliklo.
Rychle se rozběhly k bílému puntíku,
spatřily panelák byl celý z perníku.
Vylezly na žebřík a plny spěchu,
jaly se pojídat slaďoučkou střechu
Najednou nablízku světýlko bliklo.
Rychle se rozběhly k bílému puntíku,
spatřily panelák byl celý z perníku.
Vylezly na žebřík a plny spěchu,
jaly se pojídat slaďoučkou střechu
JEŽIBABA: Kdo tady mlaskáním ruší můj spánek.
JENÍČEK: Hůůůů to jsem jen já vánek.
JEŽIBABA: Já ti dám vánek prolhaný pacholku,
střechu mi sežereš beze všech okolků.
střechu mi sežereš beze všech okolků.
VYPRAVĚČ: A babice, která kdys bývala kráskou,
spatřila Jeníka a hned vzplála láskou.
JEŽIBABA: Jeníčku, miláčku, slez rychle dolů,
koupím ti prstýnek, žít budem spolu.
Láskou snad uhořím. Love you. Je t´aime.
spatřila Jeníka a hned vzplála láskou.
JEŽIBABA: Jeníčku, miláčku, slez rychle dolů,
koupím ti prstýnek, žít budem spolu.
Láskou snad uhořím. Love you. Je t´aime.
JENÍČEK: Na to ti neskočím copak jsem kretén.
JEŽIBABA:Tak buďte prokleti ty i ta děva.
Kéž vám můj perníček potrhá střeva.
Kéž vám můj perníček potrhá střeva.
Čekám na nový zajímavý článek na svém blogu