close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lomy..

10. prosince 2009 v 17:45 |  Moje dílka, textíky..
Tak jsem se rozhodla.. že sem dám i tuhle rozepsanou věc.. je to skutečně jen zlomek toho, co jsem chtěla napsat.. ale jednou mě prostě přešla chuť to dopsat, protože mi to kdosi dost znepříjemnil..
Tak se snad nebudete smát, že to není dopsané, dodělané.. prostě dokončené.. je to useknuté hned na začátku.. :( což mě moc mrzí.. třeba mě tohle posune k nějakému dalšímu rozluštění a posune to i tuhle povídku.. třeba sem dám i nějaké pokračování.. :) třeba to nějaké mít bude..
Sama doufám, že bude..


Lomy v okolí Mořiny, nedaleko Karlštejna.. Turisticky oblíbené místo, když vysvitne slunko a je jen trochu teplo, tak sem proudí davy turistů. Davy senzace chtivých.. turisti, trampové, ti co o tomto místě slyšely i ti, kteří jen viděli parkoviště a spousty aut, tak chtěli vidět, co je vlastně k vidění..

Někteří sem jezdí pravidelně, jiní tu byli poprvé a naposled. Někteří si projdou cestu, která je vyšlapaná a prohlédnou si Velkou i Malou Ameriku a Mexiko, neboli Lom politických vězňů, jiní šlapou mimo tyto cestičky a vyšlapávají tak nové.. které vedou za poznáním ty zvědavější.. ty, kteří jsou pro svou pravdu či pro nový objev, unikátní fotku, netradiční zážitek či "nedotčené" místo schopni udělat skutečně cokoliv..

Tohle si říká každý, kdo tohle místo spatří.. Většina z nich, touží se sem vrátit, místo je okouzlí.. učaruje jim, uhrane je.. Neuvěřitelné, přibližně 45metrů vysoké kolmé stěny obepínají celý lom jako neúprosnou tvrz, ze které není návratu. Dílo člověka, které již nikdy nebude člověkem opomíjeno..

"Krásné místo na trampování," prohlásil David. "Musíme se dostat dolů dřív, než zapadne slunce, jinak bude sestup nebezpečný. Takže jakmile se dostane z dohledu támhleta skupinka trapáků, tak polezeme, jasný?" zavelel poměrně tišším hlasem a prozatím si sedl do stínu stromu.

Blížil se konec léta, babí léto se vytahovalo jak mohlo a teploty se přes den blížily krásným pětadvaceti stupňům, ale noci už byly chladné, teplota občas spadla až na pouhých sedm stupňů a to skutečně není mnoho. Kolem Ameriky se tísnily poslední zvědavci dnešního dne a slunko pomalu ztrácelo na síle, podvečerní chlad se blížil a stěny Ameriky hořely rudou barvou.. Nádherná scenérie připomínala skutečný Grand kaňon.. ale popravdě, tenhle vypadal ještě mnohem hezčí, protože pro některé byl právě o tolik skutečnější, že ho mohli vidět na vlastní oči..

Konečně se ztratila i poslední skupinka turistů a banda trampů mohla vyrazit dolů do hlubiny lomu. Vybrali si stěnu ve které je hlavní přístupová chodba, opatrně se šoupali jeden po druhém, nohu vedle nohy. Stěna byla sice z části zavalená a tudíž vhodnější k dosažení dna, ale přesto to byl velice nebezpečný sestup. S batohy na zádech to bylo obzvláště šílené. Trampové sestupovali jeden za druhým, bezhlavě si nenechávali téměř žádné rozestupy, snad kdyby jeden spadl, aby to druhému nebylo líto a nakonec padali spolu.

Hloupý nápad se projevil skutečně hloupým naštěstí jen pár metrů před dosažením dna.. Noha se sklouzla poslednímu ve skupině a strhnul sebou toho předposledního, který už to měl ke dnu jen pár kroků. Naštěstí oba vyvázli jen s drobnými oděrkami a určitě se jim do rána vybarví nějaká ta modřina.

"Trumbero, nemůžeš dávat pozor? To musíš být pořád takový pako?" vztekal se sražený muž. Byl to vysoký urostlý muž s tmavými vlasy a svalnatýma rukama, pořádně se napřáhnul a snažil se z maskáčového oblečení smést všechen prach, ruce jak lopaty mu k tomu výrazně pomohly. Shodil ze sebe batoh a kontroloval svoji výstroj.

"Promiň Otysy, prostě mi to trochu uklouzlo, to se může stát každému," hájila se jediná osůbka něžného pohlaví, která se rozhodla tuhle akci podniknout. Obyčejná dívka, nyní s lehce odřeným kolenem a trochu prodřenýma kalhotama, se pokusila vstát, ale naštěstí tu byl David, který ji pomohl, obrovský batoh ji totiž stále tahal dozadu.
"Ani zvednout se neumí sama, proboha, proč jsme jí vlastně brali sebou? Vždyť je to ženská. Navíc uplně neschopná! Ta nám tu v noci zmrzne, podívej jak se třepe už teď! Aaaa.. podívejte na mě, jsem malá neschopná Tina a je mi zima… brrr..," začal pisklavým hlasem imitovat Otys a příšerně se u toho řechtal, chvílemi skutečně vypadal jako kůň. Možná spíš jako osel.. ale to už je věc názoru..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.