close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lov bolena dravého

29. září 2009 v 20:39 |  Moje dílka, textíky..
Příští ráno jsem se vydal k Hartmanovic hospodě. Šel se mnou bratranec Karel Kopřiva. Nechal jsem ho stát sto metrů od vody.Viděl jsem na dálku boleny jak v mělké vodě brázdí a loví. Jejich štíhlá těla se špičatými hlavami a malýma očima se vodou řítila jako torpéda.Tihle malý hošíci mě ale příliš nezajímali.Vrátil jsem se za Karlem a společně jsme se vydali na místo opředené bájemi o největším bolenovi v širém okolí.

Došli jsme k nedaleké zátočině obrostlé vysokým rákosím, kde podle starého Pešla měl obr tlouct. Chvíli jsme tiše seděli na břehu a vyčkávali. Už jsem si začal myslet, že nás Pešl tahal za nos a že už to zjevně nemá v hlavě v pořádku, ale za čas se skutečně objevil. Jako drak se vrhl mezi hejno malých rybek. Gigant mi doslova vyrazil dech. Skrz vodu to vypadalo, že měl přes dobrý metr.

Bez váhání jsem vytáhl prut. Jako návnada mi posloužil malý hrouzek dobře navázaný na imitaci. Nastavil jsem malou hloubku abych hrouzka uhlídal a ten mi nezajel pod kámen. Podařilo se mi nahodit přesně na místo, kde bolen předtím zaútočil. Karel se neutěšeně ptal, kdy už tu rybu budeme mít a mával mi před nosem podběrákem.

Splávek jsem sledoval jako ostříž, ale ten se ani nepotopil, jen hrouzek s ním mával ze strany na stranu co jsem mu povolil. Po víc jak hodině jsem už přestal doufat v záběr.Zahleděl jsem se naproti přes řeku, kde se v trávě batolila housata, když v tu ránu jsem ucítil silný záběr. Rychle jsem se vzpamatoval, vyskočil na nohy a okamžitě zasekl. Cítil jsem,že to musí být jedině můj bolen.

Odpor byl tak silný, brzdička navijáku jen několikrát sykla. Rval jsem se jako lev, Karel mi křičel do ucha: ,,Tak tahej přece, nepřetahuješ se přece s tankem!´´ Ryba byla ale silnější. Po pár minutách boje to ale bolen vzdal a uznal porážku a já zvítězil. Dotáhl jsem rybu až ke břehu kde ji Karel nabral podběrákem. ,,Můj obr, můj bolen,´´ jásal jsem nad přerostlým úlovkem.

Nesl jsem si toho giganta domů jako trofej a byl sám sobě hrdinou. Ještě jsme se zastavili na místě, kde jsme předtím viděli hejno mladých bolenů. Stále lovili menší rybky, ptáky a žáby. Byli to stříbrní zabiječi.



Takhle to dopadá, když na střední ve čtvrťáku jako přípravu na maturitní sloh dostanete jen ten červeně označený text.. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.